Botswana, zelená Afrika plná zvířat

V tomto období je Okavango zelené, plné vody a vzrostlé vegetace. Zvířata jsou přeci jen o něco více rozptýlenější, než je tomu v suchém období, ale poslední roky jsem se do zelené Afriky zamiloval natolik, že mě prozatím jiné období neláká. Při plánování cesty jsem zvolil sázku na jistotu a vzhledem k faktu, že velká část kamarádů, kteří cestovali s námi, si chtěla užít luxusu a pohodlí, padla volba na centrální a severní část delty Okavanga. Před lety jsem tuhle oblast navštívil a osobně mě zajímalo, jak se ubytování a okolní příroda změnila po deseti letech. Je oblast kempů stále tak panenská a plná zvířat, jsou průvodci pořád tak dobří, jako kdysi? To všechno byly dlouho nezodpovězené otázky.

Odlétáme, tradiční strach na letišti se ukázal jako zbytečný, všichni byli předem připraveni na případnou tahanici o naše velké fotobatohy. Celkovou váhu jsme se snažili kompenzovat hlavním zavazadlem, které bylo striktně omezeno na 10 kilogramů, protože nás čekal let s AIR BOTSWANA malým letadlem do srdce Okavanga. I tak jsme museli doplatit za nadváhu fotografických zavazadel a novinkou pro mě bylo, že osoba, která váží více jak 100 kg, musí také doplatit část ceny letenky. No upřímně, pár nás to s lehkostí překročilo, ale jsme přeci jen chlapi a ne žádní hubeňouři. Organizace jako vždy precizní, vše jsem naplánoval téměř dokonale, všude jsme hladce prošli a pokaždé na nás někdo čekal a dopravil nás pohodlně na místo. Záměrně jsem zvolil luxusní ubytování, protože po ranním a nočním fotografování se kluci rádi trochu občerstvili a užili si bazénu a kvalitního jídla. Všichni jsme se shodli, že naše zážitky z Afriky to nikterak neochudilo, ba naopak obohatilo, o nějaké ty další zkušenosti. Někdo možná tvrdí, že zážitky z Afriky takové luxusní ubytování degraduje, ale je to blbost. Není nad místního zkušeného průvodce, vynikající jídlo, které si nemusíte připravovat sám a ještě nad večerní bublinkovou koupel za zvuku přežvykujícího hrocha u našeho stanu a kecání o strmě stoupajících akcií na trhu. Samozřejmě nesmím zapomenout na kvalitní jihoafrické víno, které teklo přímo proudem. No nic, konec polemik ohledně volby luxusu versus self-drivingu, prostě nechť si každý vybere dle svých preferencí a užívá si Afriku tak, jak chce.

Bohužel se Botswana stává poslední dobou stále méně dostupnou a hlavně příšerně drahou destinací. Je až neskutečné, kam se ceny v hlavní sezóně šplhají, ale kdo chce na jedno z nejhezčích míst světa, nemůže se divit. Na vině jsou opět návštěvníci z Asie, kteří začali v nebývalé míře cestovat a tak se jim často přizpůsobují nejen průvodci, kteří již dnes umí i čínsky!, ale i strava a ubytování. Navíc se stávají fotografové na mnohých místech Afriky spíše přítěží, protože mají specifické představy a potřeby při fotografování, zatímco takoví běžní turisté z Asie si vstanou v klidu v 8 ráno, nacpou si břicha a pak se nechají chvíli vozit africkou buší, která je vlastně stejně ani nezajímá a chtějí si jen udělat selfie s žeroucím lvem. Bohužel je to tak a po rozhovoru s kamarády a dokonce i s průvodci je realita bohužel taková. Pokud se tedy vydáte na podobná místa, je dobré si předem vše vyjasnit, upřesnit ve smlouvě a nikdy z toho neslevit. Občas to na vás zkusí, jako to bylo u nás. V kempu, kde není signál, nás navštívila manažerka s tím, že nám do džípu vměstná ještě 2 lidi, kteří budou jezdit s námi. Okamžitě jsem ji vyvedl z omylu, že jsme si volná místa v džípu zaplatili pro naši techniku a ať si poradí. Chvíli zkoušela, že další džíp je rozbitý a že náš kontaktní partner je na to neupozornil a tak dále. S ledovým klidem jsem vytáhl satelitní telefon, zavolal do Sence of Africa a chudák manažerka jen smutně koukala, jak se vesele bavím s člověkem z kanceláře v Maunu. Za pár minut se vrátila a smála se od ucha k uchu, údajně je vše v pořádku a džípy jsou jen pro nás. Nebýt satelitního spojení, bůh ví, jak by to dopadlo. I přes to, že zaplatíte ohromný balík peněz a vše si předem jasně domluvíte, se občas snaží místní ušetřit a dát vše tak nějak do balíčku kouzelného slova BUDGET.

Delta řeky Okavango má i navzdory výše popsanému jednu obrovskou výhodu. Stát  uděluje koncesi pouze několika málo koncesionářům, kteří provozují v celé deltě Okavango kempy a safari. Velikost koncese zahrnuje kemp s maximálním počtem ubytovaných lidí okolo 12-16ti a k tomu obrovské území, které máte po většinu času sami pro sebe. Nejste tak neustále obtěžováni ostatními turisty, burácejícími zvuky motorů a návalem lidí v kempech. Vše se nakonec tak nějak po „africku“ vyjasnilo a náš další africký sen se mohl pomalu stávat skutečností.

Pravděpodobně nic nepřekoná ranní svítání, když se Afrika probouzí k životu. Většina návštěvníků Afriky, se omezí pouze na ranní projížďku za divokými zvířaty, a nemá ani potřebný čas na to, aby mohla vnímat krásu a jedinečnost okamžiku, kdy se Afrika probouzí. V dnešní uspěchané době to není ani nic neobvyklého, návštěvník je tlačen časem a dychtí poznat z Afriky co možná nejvíce, a to je právě ta chyba. Pokud se ovšem dokážete na malou chvíli zastavit a zaposlouchat se, budete více než královsky odměněni. Budíček v 5.00h ráno, již poněkolikáté a pořád dokola, unaven z předešlé noci se pomalu sunu z našeho plátěného ráje. Krátká a rychlá snídaně, většinou nějakou sušenku a silný čaj na zahřátí. Pro zkušené návštěvníky Afriky není nic neobvyklého, že rozdíly teplot mezi dnem a nocí dosahují i 30°C. Přes den, se teplota vesele vyšplhá na 40°C, kdežto noci jsou v Africe velice chladné a v období dešťů to platí dvojnásobně. Jeepy jsou už připraveny, a tak se vydáváme za úplné tmy, směrem do probouzející se Afriky. V Africe, pokud zrovna nesvítí měsíc, je tma opravdu tmou. V rozlehlé deltě řeky Okavango není žádné velké město, a tak sem nemůže doléhat žádný světelný smog. Není nic krásnějšího, než zůstat stát uprostřed buše a vychutnávat si ranní koncert probouzející se Afriky. Afrika je neustále plná divokých zvuků, stínů divokých zvířat deroucích se tmou a ozářená svitem měsíce, tohle všechno a mnohem více přináší Afrika. Nejkrásnější v Africe je východ slunce, to není žádné překvapení. My jsme se snažili donutit naše průvodce jet trochu rychleji, když se začalo slunce pomalu drát na obzor, abychom něco živého dostali do bočního protisvětla. Často stačí namířit svůj fotoaparát směrem k východu slunce a většinou se z nenadání připlete do záběru nějaké to zajímavé zvíře. Fascinován sleduji, jak pomalu začíná tma ustupovat a obloha se barví do různých odstínů červené, oranžové a naposledy žluté barvy, Afrika se začíná probouzet. Zůstáváme za úplného ticha stát na kraji močálu, kde se právě před námi odehrávají barevné variace a ze tmy se ozývají různé zvuky zvířat. I přes mohutný nápor moskytů sahám po fotoaparátu, ruce mám sice úplně zmrzlé, ale na scéně se objevují dva dospělí hroši, kteří se vracejí z noční pastvy zpátky do svého jezírka. Slunce, se začíná pomalu objevovat na obzoru, ze země stoupá mohutný příkrov mlhy a obrysy hrochů se začínají viditelněji objevovat přímo před námi. Mlčky, a za zvuku fotoaparátu, si vychutnávám znovu a znovu Africkou pohádku a tak nějak přemýšlím, jak nejlépe uchovat tenhle nádherný moment. Chvílemi zapomínám dokonce i fotografovat a jen tak si vychutnávám východ slunce.

Stejný rituál jako každý den, pomalu si na to moje tělo začíná zvykat, po odpoledním odpočinku znovu nasednout do džípu a s kompletní fotografickou výbavou se vydat směrem do zeleného nitra Afriky. Naštěstí po chvíli začíná nejkrásnější světlo z celého dne, a tak si jako každý večer musíme najít nějakou tu naši „fotografickou oběť“. Tentokráte padla volba na obrovské stádo slonů, které se pomalu, ale jistě, začíná přesouvat směrem k velkému napajedlu. Pokud se rozhodnete v Africe fotografovat, pak doporučuji, vždy si najít konkrétní objekt vašeho fotografického zájmu a zůstat s ním třeba celý den. Dostane pak úžasnou možnost, sledovat jeho přirozené chování během celého dne, a nejste jen svědky náhodného vyrušení. Největší výhrou pro vás bude, pokud se u fotografovaného objektu pokusíte vydržet až do západu slunce, možnost fotografovat v tom nejkrásnějším denním světle, jaké Vám může Afrika nabídnout, potom to bude ta správná odměna za trpělivost a čekání. Takové hrátky v protisvětle, lovy zvířat přímo do zapadajícího slunce, budou patřit k tomu nejlepšímu, co si spolu se zážitky z Afriky můžete odvézt. Pokud začíná slunce ustupovat, divoká zvířata pomalu mizí spolu se světlem, pro mě však přichází ta nejhezčí část dne. Afrika má jednu obrovskou výhodu proti jiným kontinentům, savany tvoří rozlehlé pláně a roviny, na kterých se dají pozorovat všechny světelné úkazy velmi intenzivně a bez jakýchkoliv rušivých elementů. Pohledy do dálky zaručují vynikající fotografické možnosti, zejména po očistném dešti a tak si stačí najít ten správný objekt a můžete se nekonečně oddávat fotografickým orgiím. Zapadající africké slunce vytváří někdy až neuvěřitelné barevné variace, které se odrážejí všude kolem vás. Třešničkou na dortu potom je, když zapadne slunce, a za malou chvíli se z ničeho nic objeví nádherný měsíc. Afrika začíná pomalu mizet ve tmě, druhý den se však jistě zase probudí a koloběh afrického života pokračuje dál.

Letošní Botswanu jsme si opravdu hodně užili, viděli jsme toho mnoho, bojující samce žiraf, pářící se gepardy, slony při západu slunce, létající antilopy, prostě dokonalou Afriku. Fotografií mám na třídění opravdu hodně a o některých druzích se rozepíšu brzy v samostatném článku, tak se máte snad na co těšit. Moc rád bych poděkoval touto cestou celé partě, bylo to pohodové, legrační a jedním slovem paráda, kluci a holky, brzy zase v Africe na viděnou.

Michal Jirouš | PhotoNature.cz 7.10.2018