Serengeti, širé pláně plné zvířat
Národní park Serengeti leží v severní Tanzanii východně od Viktoriina jezera a jedná se o jedno z nejslavnějších a nejrozsáhlejších chráněných území Afriky. V únoru se rodí v jižní části Tanzanie mláďata pakoňů a začíná jejich dlouhá cesta za potravou směrem na sever, magická migrace začíná. V dubnu by měla být miliónová stáda ve středu národního parku Serengeti a tam směřuje naše výprava. Společně s miliónovými stády pakoňů a zeber se přesouvají i velké kočky. Pevně doufáme, že se nám podaří spatřit vzácného leoparda a lovícího lva, ale uvidíme.

Kráter NgoroNgoro, velký div světa
„Pokud by andělé pořídili pár fotografií v zahradě Eden, asi by se příliš nelišily od záběrů, které dnes člověk může získat v kráteru Ngorongoro.“ To napsal Reinhard Künkel ve své knize, jež pojednává o tomto úžasném místě v Tanzanii. Jedno z nejúžasnějších míst na naší planetě, možná Vás zaujme natolik, že se někdy vydáte do nádherného kouta Afriky, posledního ráje na zemi. Kráter Ngorongoro leží v nadmořské výšce 2 300 metrů a je největší neporušenou kalderou neboli kruhovým sopečným jícnem na světě. Kráter Ngorongoro, který se vytvořil, když obrovský vulkán explodoval a zhroutil se zhruba před 2 miliony lety. Kráter Ngorongoro je 610 m hluboký a dno má plochu je 300 km². Na rozloze téměř 300km čtverečních máte možnost spatřit několik tisíc divokých zvířat, které sem každý rok migrují z nekonečných plání národního parku Serengeti, aby tu nalezla poslední zbytky zelených pastvin. Dno velkého kráteru Ngorongoro leží v nadmořské výšce 1800m a pokud se rozhodnete sestoupit na jeho dno, a stanout tak v jednom z největších divů světa, musíte překonat zhruba 600 výškových metrů. V kráteru jsem byl v období sucha před pár lety a moc se těším, že ho uvidím zelený a pokrytý fialovo žlutými květy. Kráter sám o sobě představuje jeden z divů světa a každý milovník divoké přírody by měl tohle místo alespoň jednou navštívit. V období vrcholících dešťů bude zajímavé, jestli se do kráteru vůbec dostaneme a jaké zvířata uvidíme.

Fototechnika, jako obvykle trochu oříšek
Vzhledem k faktu, že se budeme celou dobu pohybovat pouze v autě, je možné si narvat batoh k prasknutí technikou. Nakonec jsem přeci jen opustil myšlenku vzít si sebou nový zoom objektiv Canon EF 200-400MM f/4L IS USM a tím, že budeme mít hodně místa kolem sebe, vezmu si dva teleobjektivy Canon EF 600mm f/4L IS II USM a EF 200/2 a k tomu objektiv s krátkým ohniskem 16-35/4 a 24/1.4. Ještě si pohrávám s myšlenkou vzít si sebou pevnou 85/1.2 na velké savce a trochu se kreativně vyřádit, ale obávám se, že už mi asi praskne batoh. Klasicky sebou budu vláčet dvě těla, abych nemusel přehazovat pořád objektivy. Jsem zvědav, co na to při odbavení budou říkat na letišti. Poprvé jedu kompletně bez notebooku a pravidelných záloh, mám pouze nové vysokokapacitní karty a chci si vyzkoušet, jestli to jde. Sebou povezu pouze iPad nacpaný hudbou, filmy a časopisy, abych si trochu zkrátil dlouhou chvíli v letadle a při dlouhých přejezdech v jeepu. Ty povedenější fotografie nacpu rovnou do iPadu jako zálohu a pokud to půjde, tak se s nimi podělím prostřednictvím facebooku.

Do Afriky se moc těším, i když moje poslední zkušenost z Masai Mary nebyla moc pozitivní, s odstupem času jsem to začal brát, tak jak to je, přesto všechno se budu těšit z dalekých pohledů v krásné africké přírodě. Afrika dnešních dnů je nacpaná k prasknutí turisty, což ostatně plně chápu, kdo by nechtěl vidět poslední krásný kus přírody plný divokých zvířat, i když v mnohém je to jenom iluze, ale tajně doufám, že to v období dešťů nebude tak hrozné. Držte nám palce, snad se všechno povede, jak je naplánováno, a pokud bude chvilka a připojení k internetu, tak něco krátce napíšu.

Michal Jirouš | PhotoNature.cz 27.4.2015

Komentáře k článku