Zbylé fotografie jsou pečlivě roztříděny, zpracovány a poté putují na web. Když jsem se vrátil promrzlý z Ameriky, tak jsem si při náhodném pokusu otevřít jakousi fotografii vzpomněl na letošní jaro a léto.

Jaro a léto, ztracen v záplavě květin
Jistě, není čas na to začít bilancovat nad uplynulým rokem, to si nechám až na později, ale malé ohlédnutí za létem si mohu dovolit již nyní. Každý rok si plánuji předem, co bych rád vyfotografoval a nejinak tomu bylo i letos. Rok 2010 pro mě začal velmi záhy, a i když bylo sněhu tolik, že i pamětníci museli dlouho pátrat ve své paměti a takové přívaly nepamatují, pustil jsem se s veškerou vervou do fotografování. Vzpomínám na první výlet s Davidem do Obříství, kde jsme se snažili objevit první sněženky pod příkrovem sněhu, a jak už to tak bývá, tak na poprvé se to nepovedlo. Další týdny jsem se škrábal za bledulemi a pomalu se připravoval na příchod jara. Příjemná byla zastávka, s kamarádkou Radkou na vrchu zvaném Medník, kde právě kvetl úžasný kandík psí zub. Začátkem deštivého května začala sezóna orchidejí a fotografování se rozjelo v plném proudu. Musím hodně poděkovat kamarádovi Jirkovi, se kterým jsem podnikl většinu výprav za květinami a který mě vzal na všechna ta úžasná místa.

Léto a fotografování hmyzu
Jako každý předešlý rok jsem si říkal s kamarádem Mírou, že se už konečně do toho pořádně obujeme a jako vždy zůstalo pouze u siláckých slov. Musím se přiznat, že když si teď pomalu procházím archiv z letošního roku, tak jsem těm „hmyzákům“ opravdu moc nedal. Velký problém bylo letošní vrtkavé počasí, které dokázalo celou sezónou pořádně zahýbat. Navíc naše oblíbená lokalita, kde každý rok bojujeme s komáry, abychom pořídili nějaký ten snímek našich oblíbených hmyzáků, byla bohužel několikrát za sebou pořádně vyplavena. Celé jaro se tak nějak rychle přehouplo do léta a v popředí zájmů se ocitly jiné fotografické motivy a naše každoroční sny o fotografování hmyzu vzaly rychle za své. Naštěstí se něco málo podařilo vyfotografovat a na mých kartách přeci jen uvízly nějaké ty snímky.

Motýli, krása a něha na dosah
Letošní rok se nesl ve znamení fotografování motýlů. Začalo to krásnou výstavou motýlů v pražské Fatamorganě, na které jsem se letos opravdu vyřádil. Pořízením nového stabilizovaného makro objektivu se mi otevřel zcela nový svět a mohl jsem fotografovat na místech, kde bych byl jinak nucen použít stativ. Motýli mně učarovali natolik, že jsem na úspěšnou výstavu nejednou v pracovním týdnu znovu zavítal. Další a mnohem větší blázen je moje kamarádka Radka. Její spalující vášeň pro motýly ji téměř celou pohltila a nakonec ji přenesla tak trochu i na mě. Nejsem zatím ještě takový blázen jako ona, abych vyrazil za jedním motýlem mnoho kilometrů daleko, i když k tomu nemám daleko. Já si prozatím užíval pouze tropické motýly, kteří jsou lehce dostupní na různých výstavách, a člověk se za nimi nemusí příliš honit. Příští rok plánuji trochu větší projekt a snad se za tou křehkou létající krásou vydám o něco dál, ale o tom až někdy jindy.

Vánoce se blíží až příliš rychle a je možná předčasné těšit se na další jaro. Za oknem pořád ještě vládne paní zima a já si mohu nechat vesele zdát o krásně rozkvetlých loukách a zavzpomínat si na minulé jaro.

  Michal Jirouš | PhotoNature.cz 23.12.2010

Komentáře k článku