Ibis tmavý (Phimosus infuscatus) | Bare-Faced Ibis, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 7.1, Doba expozice: 1/1000 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 24. října 2009 17:56:12, Jižní Pantanal (Brazílie) Pantanal, bohatství na dosah ruky
Pantanal, je právem považován za opravdový ráj vodních ptáků na zemi. Také aby ne, Pantanal je jedno z mála míst s největší biodiverzitou na naší planetě, snese určitě srovnání s bohatou Amazonií a dalšími úžasnými místy na naší planetě. Už při letmém pohledu na google earth, nabídne Pantanal tisíce malých jezírek, potůčků, bažin, až po mohutné toky řek a jezera velká tak, že nejste schopni dohlédnout na druhý břeh. Naše měsíční putování jsme naplánovali na měsíc říjen, kdy končí nejsušší období roku a pomalu se schyluje k mohutnému období dešťů. Krajina pro nás byla tak více přístupná a menší, napůl vyschlé vodní plochy, slibovaly snadnější přístup a větší koncentraci vodních ptáků. Částečně to byla pravda a částečně jsem se mýlil. Snadnější přístup ano, ale pokud se považujete za skutečné milovníky vodních ptáků, pak nejlepší doba na návštěvu Pantanalu, je rozhodně červen a červenec. V tomto období tu naleznete desítky tisíc, možná i stovky tisíc vodních ptáků, kteří se sem stahují z celé jižní Ameriky. Příští rok jsem proto naplánoval cestu právě do období konce dešťů, kdy by koncentrace vodních ptáků měla být nejvyšší.

Rybák amazonský (Sterna superciliaris) | Yellow-Billed Tern, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/800 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 23. října 2009 18:06:11, Jižní Pantanal (Brazílie)

Čejka kulíkovitá (Vanellus cayanus) | Pied Lapwing, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 7.1, Doba expozice: 1/1000 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 24. října 2009 17:56:12, Jižní Pantanal (Brazílie)

Severní, nebo jižní Pantanal, každý má to „svoje“
V severní části Pantanalu se fotografuje velmi odlišně od jižní části, zatímco v jižní části Pantanalu se můžete volněji pohybovat, tady na severu je pohyb do značné míry omezen velikostí a přístupností jednotlivých farem. Severní Pantanal protíná hlavní silnice „Transpantaneira route“, neboli vstupní brána do Pantanalu. Celý divoký sever je protkán pouze jednou jedinou hlavní silnicí, ze které vedou menší cesty ke všem farmám a menším pousadám. Pohyb je tu velmi omezen, většina půdy je soukromá a navíc velmi dobře oplocená. Po pár dnech si tu připadáte, jako ve velké ohradě, bohužel je to vlastně pravda. Velkou výhodou oproti jižnímu Pantanalu je, že zvířata jsou více zvyklá na přítomnost aut a lidí, proto se nejlépe fotografuje přímo u hlavní silnice Transpantaneira route. Ano, čtete dobře, ale tu slavnou hlavní silnici si představte asi tak, jako naší vedlejší rozbitou polní cestu, která je ve své délce několika desítek kilometrů protkána stovkami dřevěných mostů, často hodně pochybné konstrukce. Je to dáno tím, že některé úseky hlavní cesty jsou během období dešťů pravidelně zaplavovány a to dokonce tak, že prakticky celé zmizí na několik měsíců pod vodou. Jižní Pantanal je proti severní části více „liduprázdný“, jeho rozloha je mnohem větší a možnosti fotografování více rozmanité. Chvílemi si tu připadáte spíše jako v království krav, než v království divokých zvířat, ale je to daň, kterou musíte zaplatit za návštěvu nádherného místa, zvaného Pantanal.

Ibis bělokřídlý (Theristicus caudatus) | Buff-necked Ibis, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/1000 s, ISO: 400, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 22. října 2009 16:49:11, Jižní Pantanal (Brazílie)

Vodouš žlutonohý (Tringa flavipes) | Lesser Yellowlegs, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 7.1, Doba expozice: 1/1000 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 24. října 2009 17:56:12, Jižní Pantanal (Brazílie)

Čejka jižní (Vanellus chilensis) | Southern Lapwing, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 8.0, Doba expozice: 1/1000 s, ISO: 250, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 24. října 2009 17:56:48, Jižní Pantanal (Brazílie)

Fotografování vodních ptáků v severním Pantanalu
Je horko, slunce praží tak, že se nedá prakticky nic dělat. Už několik hodin se proháníme na menším hliníkovém člunu a pokoušíme se vystopovat jaguára. V severním Pantanalu má člověk k fotografování vodních ptáků pouze dvě možnosti, buď využít možnost celé dny trávit na lodi při velké řece Rio Claro a jejích slepých ramenech, nebo se zaměřit na fotografování u hlavní cesty Pantanalu, Transpantaneira route. Nám se poštěstilo vyzkoušet obojí, několik dní jsme trávili na lodi a potom se vydali cestou fotografování na dřevěných mostech. Fotografování na lodi má svá specifika, určitě velkou výhodou je možnost dostat se na místa, kde je přirozená koncentrace vodních ptáků nejvyšší a fotografovat tak v jejich přirozeném prostředí. Naopak velkou nevýhodu je loď samotná, pokud jste již zažili fotografování na lodi, pak určitě víte, o čem mluvím. Největší problém lodi jako takové, je stabilita a nemožnost využít stativ. Člověk je tak odkázán na pevnost svých rukou, za neustálého kymácení lodi z jedné strany na druhou, a potom na další vymoženosti moderního fotografování, jako je bean bag, monopod, nebo prostě jen volně hozený batoh, který velmi dobře poslouží jako pevnější opora. Několik dní jsem se doslova trápil, protože jsme trávili celý den na lodi, abychom se nemuseli neustále vracet a využili tak maximálně čas. Polední čas trávený v tom příšerném horku, se tak často stával doslova peklem, naštěstí to nakonec odnesla jen moje ruka, kterou jsem si spálil tak, že jsem měl poprvé v životě puchýře na předloktí. Jediné co úspěšně pomáhalo, byla rychlá jízda na člunu, kde mírný vánek člověka ochladil. Doslova jsem se modlil, aby už bylo pozdní odpoledne a při čekání na krásné večerní světlo, jsem se učil poznávat divokou přírodu severního Pantanalu. Nikdy mě nepřestane přitahovat okolí velkých řek a hlavně jejich slepých ramen, které jsou nekonečnou studnicí biologických informací. Fotografování na lodi jsem si užíval, ale po pár dnech jsem se začal těšit na pevnou zem, když se totiž v noci i postel neustále pohupuje, je čas se vrátit nohama na zem. Velké překvapení nás čekalo na dřevěných mostech u hlavní silnice, nakonec se ukázaly mosty jako nejjednodušší cesta k pořízení fotografií. Hlavní cesta Transpantaneira route je po celé svojí délce obklopena vodou, bažinami a malými jezírky. Divoká zvířata si na přítomnost automobilů a lidí tak zvykla, že bylo mnohdy velmi snadné přiblížit se k lovícímu ledňáčkovi, než jak by to bylo možné v jižní části Pantanalu. Dřevěné mosty se potom staly doslova pokladem našeho dlouhého putování. Ráno vstáváme ještě za tmy, spolu s prvními paprsky slunce se chystáme na nejbližší dřevěný most, který byl ráno doslova obsypán volavkami, ledňáčky, čápy a dalšími zástupci ptačí říše. Strategie byla velmi snadná, stačilo se jen pomalu a potichu přiblížit, zalehnout na teplem rozpálený dřevěný most a dívat se na tu nádheru, kterou nám severní Pantanal připravil. S příchodem prvních paprsků začínám fotografovat a jen v duchu se modlím, aby krásné ranní paprsky vydržely co možná nejdéle. Takový byl, a doufám ještě bude, severní Pantanal.

Čejka jižní (Vanellus chilensis) | Southern Lapwing, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 8.0, Doba expozice: 1/1000 s, ISO: 250, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 24. října 2009 17:55:41, Jižní Pantanal (Brazílie)

Zoboun americký (Rynchops niger) | Black Skimmer, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/1000 s, ISO: 400, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 12. října 2009 08:11:30, Severní Pantanal (Brazílie)

Čejka kulíkovitá (Vanellus cayanus) | Pied Lapwing, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 7.1, Doba expozice: 1/1000 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 24. října 2009 17:56:12, Jižní Pantanal (Brazílie)

Fotografování vodních ptáků v jižním Pantanalu
Fotografování v jižním Pantanalu je o mnoho těžší a není rozhodně tak snadné, jako v severním Pantanalu, kde jsou většinou vodní ptáci zvyklí na přítomnost lidí a automobilů. Nakonec o to větší zábava to byla, nejen tedy zábava, ale mnohdy i tvrdá a cenná zkušenost. Nezdarů a špatných pokusů bylo hodně a kolikrát jsem si v duchu pěkně zanadával, jak naivní hlupák jsem byl a musím na to úplně jinak. Tady hluboko na jihu, se musí člověk nejprve dozvědět něco málo o životě a hlavně zvycích místní fauny. Je až s podivem, jak rozdílně se tu chová stejný druh, na rozdíl od svého kolegy o pár set kilometrů severněji. Rozlohou a velikostí je jižní část Pantanalu větší a proto není tak snadné se k fotografovanému objektu přiblížit, pak tedy na řadu přicházejí staré známé taktiky a cenné zkušenosti, těžce získané při fotografování různě po celém světě. Nedá se nic dělat, v příšerném horku obléknout goretex, staré tričko a sandále do vody a hurá do nejbližší bažiny. Ne, opravdu to není tak snadné a člověk se při fotografování v jižním Pantanalu hodně zapotí. Problémů a záludností je tady celá řada. Největším problém je tu světlo, to jsem psal už v minulém článku „Jak se fotografuje v tropickém Pantanalu“, protože prostě černého ibisa nevyfotografujete jinak, než v krásném a nízkém večerním světle, které tu bylo při začátku období dešťů velkou vzácností. Druhým zásadním problémem bylo, že se tu podmínky k fotografování měnily z minuty na minutu. Každý večer jsem se chystal na bahňáky k menšímu jezeru přímo u naší farmy, bohužel ale za dobu 12 dní nastaly příznivé podmínky pouze dvakrát, ale i tak se dramaticky měnily ze dne na den. Příčina byla velmi snadná, voda, déšť a slunce. Všechny tyhle živly tu dokážou měnit podmínky pro fotografování tak rychle, že jakékoliv plánování je opravdu zbytečné. Je krásný podvečer, labužnické světlo se blíží a já se chystám k vedlejšímu jezeru na bahňáky. Situace je naprosto ideální, několik dní nepršelo, břehy tak zůstávají obnažené a písčité, bahno trochu vyschlo a tak sebou můžu v rychlosti plácnout na příjemný písek k jezeru a čekat. Společnost mi dělají jen kajmani, kterých je tu opravdu hodně a už si na naši přítomnost celkem zvykli. Vše pečlivě připravuji, světlo začíná olizovat horizont a první vodní ptáci se začínají slétat na svůj oblíbený písčitý břeh. Všechno se zdá naprosto ideální, přípravy se vyplatily, ale najednou ejhle. První pohled do hledáčku mi říká, že není něco v pořádku. Je až neuvěřitelné, jak tu dokázala tráva vyrůst během dvou dnů a celý krásně písčitý břeh se proměnil v zeleno hnědou past. Ano, doslova fotografickou past, protože většina vodoušů, jespáků, pisil a čejek je tak malá, že mi tráva často bránila ve fotografování z nízkého pohledu. Vše jsem si pečlivě dva dny připravoval, pozoroval oblíbené místo a sledoval čas, bohužel tahle zásadní drobnost mi unikla. Nedá se nic dělat, snažím se to nějak eliminovat a vybírat vždy takový úhel, kde nebude tráva tolik překážet autofokusu. Přesunout se na jiné místo nebylo možné, protože většina vodních ptáků je tady velmi plachá. Jediný recept tu platil, a platí stále, snažit se dostat co nejvíce na zem a potom si Vás ptáci přestanou úplně všímat. Dokonce se mi stalo i to, že se malá Čejka kulíkovitá dostala, skoro až do mé sluneční clony objektivu. Další možností je fotografovat vodní ptáky z pohodlí vysokého auta, které tu představovala stará nákladní Toyota z roku 1968, jakási předělávka z nákladního automobilu do pojízdné fotografické základny. Díky své výšce nebyl problém fotografovat ze staré plechové střechy, nebo z pohodlí dřevěných sedadel umístěných na korbě. Fotograf se tak mohl velmi účinně dostat do ideálního (eye level) úhlu, protože většina místních ptáků si oblíbila jako svoje pozorovací stanoviště, všechny možné dřevěné kůly zdejšího farmářského oplocení. Někdy to bylo až neuvěřitelné, kolik ptačích druhů se dá vyfotografovat na pár metrech farmářského oplocení.

Ibis tmavý (Phimosus infuscatus) | Bare-Faced Ibis, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 8.0, Doba expozice: 1/1000 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 24. října 2009 17:59:41, Jižní Pantanal (Brazílie) Kachnička amazonská (Amazonetta brasiliensis) | Brazilian Teal, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 8.0, Doba expozice: 1/1000 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 24. října 2009 18:04:16, Jižní Pantanal (Brazílie) Ibis bělokřídlý (Theristicus caudatus) | Buff-necked Ibis, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/1250 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 22. října 2009 18:19:17, Jižní Pantanal (Brazílie)

Každopádně jsem si tu se zástupci ptačí říše prožil mnohdy až neuvěřitelné příhody a příroda jižního Pantanalu mi dala možnost alespoň trochu nahlédnout do její tajúplné kuchyně. V Pantanalu tedy platí jednoduché pravidlo, co tu vidíš dnes, tady zítra bude rozhodně jinak, a proto mě bude tohle kouzelné místo neustále lákat.

Ostnák jihoamerický (Jacana jacana) | Wattled Jacana, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/800 s, ISO: 320, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 13. října 2009 15:54:16, Severní Pantanal (Brazílie)

Michal Jirouš | PhotoNature.cz 15.11.2009

Komentáře k článku