Vybavení do tropů, kvalitní technika základ úspěchu
Má technika opravdu tolik společného s pořízením kvalitního snímku, odpověď je velmi snadná, a v tropické přírodě to platí dvojnásob, rozhodně ano. Každý z fotografů se s tím určitě už někdy potkal, nastala jedinečná situace, která se již nikdy nemusí opakovat, a ejhle, technika zklamala. Mě samotnému se to stalo už mnohokrát a pokud se rozhodnete vydat nemalý finanční obnos za svoji vysněnou cestou, pak je pořízení kvalitní techniky nutností. Bohužel kvalitní technika mnohdy nestačí a někdy i ta nejkvalitnější zklame dvojnásobně, o tom se na vlastní kůži přesvědčila moje kamarádka Lenka, při fotografování jedinečné chvíle strávené ve společnosti mravenečníka, o tom ale až později. Už několik dní před odletem jsem všechno pečlivě balil, čistil, zkoušel a pátral v paměti, co by se mi mohlo v tropech hodit. V těchto odlehlých končinách neseženete bohužel prakticky nic, takže co si sebou nepřivezete, to nekoupíte. Nakonec, i přes velké obtíže a hlavně váhu, jsem se rozhodl vzít dvě těla a dva hlavní dlouhé objektivy. Výhod to má velkou spoustu, já používám prakticky výhradně pevná ohniska, nemožnost zoomu mě tedy jen při jednom objektivu velmi omezuje. Mám vždy po ruce dvě těla a dva objektivy o různých ohniskových vzdáleností. Jedinou nevýhodou je váha při transportu, někdy i pěkný opruz na letišti, o tom ostatně napsal pěkný článek Rosťa Stach, naprosto s ním souhlasím.
Jaguár americký (Panthera onca) | Jaguar, Autor: Michal Jirouš | PhotoNature.cz, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/250 s, ISO: 400, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 14. října 2009 16:01:17, Severní Pantanal (Brazílie)
FullFrame vs. Crop, kvalita vs. rychlost
Být či nebýt, tady by spíše platilo, mít či nemít. Už doma jsem se rozhodl používat dlouhý objektiv Canon EF 800 f/5.6 L IS USM ve spojení s novým Canon EOS 5D Mark II a kratší objektiv Canon EF 300 f/2.8 L IS USM ve spojení s Canon EOS 1D Mark III. Hodně dlouho dobu jsem o tom přemýšlel, vlastně o tom přemýšlím pořád, byla to dobrá volba, nebo nebyla. Výhodou nového Canon EOS 5D Mark II ve spojení s dlouhým teleobjektivem, je naprosto bezkonkurenční kvalita výstupu, kterou jsem mnohdy upřednostňoval, před možností získat snímek samotný. Kolikrát jsem vzteky proklínané 5D málem vyhodil z jedoucího auta, když mi v té jedinečné chvíli došel buffer, nepodařilo se mi zaostřit, nebo rychlost nestačila zaznamenat letícího ptáka se zdviženými křídly. Na druhou stranu jsem naprosto uchvácen z neskutečného výstupu, kterému se bohužel výstup z reportážního těla 1D Mark III nikdy nemůže přiblížit. Další výhodou byla naprostá eliminace prachu a nečistot dopadající na čip, při neustálé výměně objektivů je to hodně pravděpodobné, proto jsem se tomu chtěl vyhnout a nechal tělo nasazené po celou dobu expedice jen na jednom jediném objektivu. Zároveň byla také menší pravděpodobnost vniknutí vlhkosti, tak jako se to stalo bohužel Lence a Štefanovi. A jsem u toho, sedíme na jeepu, před námi na větvi sedí nádherný mladý jedinec káněte a chystá se zhltnout poslední sousto ulovené kořisti. Štefan to už dávno vesele "kropí" svým 1Dečkem, kdežto já se teprve pokouším zaostřit, nakonec se mi to povede, ale bohužel zatímco Štefan má už asi 40 snímků za sebou, já jich pořídil pouze asi deset. Zase už přemýšlím, sundám 5D a nasadím na dlouhé sklo 1D, v Africe se mi to přeci osvědčilo, tak co řeším. Nedá mi to, a přeci jen ještě dávám 5D Mark II šanci. Dodnes si říkám, jestli to byla dobrá volba, nebo ne, mít snímek, nemít snímek, mít snímek s kvalitou výstupu 5D, nebo se spokojit s kvalitou výstupu 1D a mít větší šanci výběru z ostrých fotek. Opravdu sám nevím a čas při třídění fotografií teprve ukáže. Nejlepší kombinace je samozřejmě použít obě těla, která jsou bohužel už svojí podstatou určená pro jiné druhy fotografování, a tak je těžké si vybrat. Bohužel i takové dilema může nastat, někomu to přijde hloupé, ale já si nejsem stále na sto procent jist, kterou kombinaci jsem měl upřednostnit a kterou ne. No nic, teď zase raději něco k fotografování.
Pekari páskovaný (Pecari tajacu) | Collared Peccary, Autor: Michal Jirouš | PhotoNature.cz, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/1000 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 27. října 2009 17:39:46, Jižní Pantanal (Brazílie)
Kulíšek zakrslý (Glaucidium minutissimum) | Least Pygmy owl, Autor: Michal Jirouš | PhotoNature.cz, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/250 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 29. října 2009 05:56:16, Jižní Pantanal (Brazílie)
Vlhkost, teplota, déšť a věčný problém se světlem
V tropech je problémů spojených s fotografování velká spousta, hodně lidí se o tom přesvědčilo na vlastní kůži, někoho to možná ani nenapadlo. Věčný problém a fenomén jménem světlo. Znovu jsem u toho, fotit, nefotit, mít snímek, nebo nemít snímek. V topickém Pantanalu je to hodně složité, světelné podmínky se tu mění tak rychle, jako moje nálady. Krásné ranní světlo je pouze několik málo minut, musíte se tedy spoléhat více či méně na náhodu, jestli se Vám podaří na něco narazit, nebo si dopředu vše pečlivě promyslet a připravit, pak zbývá jen čekat. Večer je to už se světlem přeci jen o něco málo jednodušší, stačí se jen někam přemístit a při troše trpělivosti se dá na cokoliv v klidu někde čekat. No jo, přeci jsem ale nejel do tropů, aby jsem fotografoval pouze chvíli ráno a chvíli večer a obzvláště, když je tu tolik lákavých věcí. No nic, je zataženo a trochu prší, bohužel tady v Pantanalu znamená déšť opravdovou hrozbu, o tom jsem se mohl přesvědčit na vlastní kůži. Stejně se rozhoduji, že vyrazím, přeci jsem si nekoupil techniku za statisíce, abych ji pak schovával před deštěm, na to je přeci dělaná ne? Navíc tady v Pantanalu se počasí mění extrémně rychle, prší tu jen chvíli a pak je zase příšerné horko a vlhkost je prakticky celý den stoprocentní. V dešti, tedy spíše po dešti, máte větší šanci potkat nějakého savce, který se přes horký den ukrýval kdesi v husté vegetaci. Mnohokrát jsem při dlouhých jízdách v jeepu, za naprosto příšerných světelných podmínek, přemýšlel, jestli má cenu vůbec fotografovat, věřte, že určitě má. Nikdy totiž nevíte, na co kde narazíte a jaké úžasné fotografie můžete nakonec pořídit. S tím bylo, a pořád ještě je, spojené moje další dilema. Použít vysoké ISO za cenu horší kvality snímku, nebo prodloužit čas za cenu rozmazaných snímků, tak nebo tak, vyzkoušel jsem oboje a pokud máte jen trochu času, tak experimentujte, rozhodně to stojí za to. Horší situace nastane, když se slunce blíží nebezpečně nad obzor, pak už přijde na řadu experimentování s expozicí a dokonalá znalost techniky a především správné expozice, přijde opravdu vhod. Mnohokrát se mi stalo, že jsem nemohl nalézt ten správný úhel, aby pozadí srovnalo trochu expozici, potom většinou přicházel na řadu blesk. Blesk byl vynikající společník, když se ho naučíte dokonale využít, pak můžete fotit i za hodně slunečných dní, třeba i v pravé poledne. Wow, málem bych zapomněl, tak se mi podařilo blesk zase úspěšně propálit od Better Beameru, stejně jako v Africe, takže mě čeká zase AWH, a 2000,- Kč, to jen tak pro odlehčení, bakelit jeden nekvalitní:). Poslední půl rok fotografuji prakticky jen na manuál, zjistil jsem, že mi to vyhovuje o mnoho více, mám lepší kontrolu nad výsledným snímkem, a když se Vám podaří dostat expozimetr tak nějak do oka, máte prakticky vyhráno. Mě už stačilo se jen podívat jaké je asi světlo a hodnoty jsem více či méně trefil pokaždé. Většinou mi stačil pouze jeden nástřel, když jsem byl od fotografovaného objektu dostatečně daleko a měl jsem vyhráno. Pro většinu lidí je to stále asi oříšek, někdy je ale dobré se to naučit a potom při poledním slunci, nebo zatažené obloze, můžete fotografovat s úspěchem třeba celý den. Posledním, z mého pohledu asi největším problémem, byla všudypřítomná vlhkost. Jako naprostý mazák jsem radil kamarádům, aby nenechávali svoje nádobíčko v klimatizovaném pokoji, protože prudká změna teplot dokáže divy. No jasně, to bych nebyl ani já, kdyby jednoho krásného rána nepřiletělo karanče, které začalo hodovat v tom nejkrásnějším světle na zbytku mrtvé krávy a já popadl nádobíčko ze studeného pokoje, a ejhle. Ta šíleně velká roura se okamžitě zamlžila tak, že všechny fotografie vypadají jako fotografované v mlze, za blbost se platí a tady dvojnásobně. S vlhkostí souvisí v tropech prakticky vše, plastové krabičky nižších tříd, tu opravdu vydrží jen chvíli, kvalitní technika je tady opravdu nutností a obzvláště, pokud se tu rozhodnete být dlouhou dobu. Po jednom týdnu to asi nepoznáte. V Pantanalu jsme mohli nechávat naše nádobíčko vesele venku, nikde v okruhu stovek kilometrů nebyl nikdo, kdo by se Vás pokusil okrást, tady je lidem foťák naprosto k ničemu, a tak se běžně stávalo, že se naše technika v součtu skoro za milión korun, válela celý den venku a byla tak dokonale temperovaná a vždy po ruce. Nakonec jsme totiž zjistili, že nejvíce se toho nafotí právě u našeho ubytování!
Jespák rezavý (Calidris canutus) | Red Knot, Autor: Michal Jirouš | PhotoNature.cz, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 7.1, Doba expozice: 1/1000 s, ISO: 250, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 24. října 2009 18:01:19, Jižní Pantanal (Brazílie)
Způsoby fotografování, nebuď líný a příroda tě odměním
Atrakce, blázni, šílenci, asi takhle nějak jsme si připadali všude tam, kam jsme vstoupili. Většina místních tu není zvyklá na šílence, kteří pobíhají ve 40°C ve vojenském goretexu a plíží se bahnem a hnojem k jakési malé volavce, která právě cosi ulovila. S naší technikou se člověk lehce stane atrakcí, pokud vezmete tři maskovaná individua, kteří nekoukají doprava ani doleva a snaží se dostat za každou cenu přes vodu plnou kajmanů k malé čejce, pak se rozhodně stáváte atrakcí pro kohokoliv. Už při prvních pořízených fotografií jsem si říkal, chtělo by to přeci jen nějakou změnu. Miluji zelenou barvu, když není zelené pozadí, tak někdy fotografování vzdávám, ale zase jsou situace, které Vás přímo vybízejí k fotografování. Rychle jsem si vzpomněl na Ondrův trochu popudlivý článek, ve kterém uvádí strašně pravdivou a hodně oblíbenou větu, toporně sedící pták na zeleném pozadí. Když jsem článek četl, říkal jsem si, zase si musí rýpnout, ale s odstupem času jsem to začal vidět jinak, měl naprostou pravdu, chce to změnu. Celý internet je opravdu zaplaven fotografiemi typu toporně sedících, či stojících zvířat, sám jsem toho zářným příkladem, proto jsem se rozhodl, dát pokud možno každé fotografii něco navíc, něco, co mě bude nutit přemýšlet a ne jen tupě mačkat spoušť. Kolikrát stačí jen změnit úhel, stačí malý poryv větru, aby načechral peří, nechat fotografovaný objekt přirozeně se pohybovat a věřte, že změna bude rozhodně stát za to. Někdy se i štěstí unaví, a jak se lidově říká, sedne si na fotografa, pak už jen stačí mačkat tupě spoušť a mít ten neuvěřitelně spokojený výraz v obličeji a jen tak btw. prohodit, yes yes yes! Chce to pořádnou dávku sebezapření a fyzičky, fotografování v tropech není pro fajnovky, musíte se neustále někde plazit, třeba i ve zvířecích výkalech, pořád být po kolena ve vodě a dokonce párkrát jít až za hranici, ale co by člověk pro fotografii neudělal, že?. Horší jsou potom následky, člověk si tady rychle uvědomí, co se mohlo vlastně stát, jenže v dané chvíli se mozek vypíná a pohledem do hledáčku se rychle přesouvám do jiné dimenze. Kousek vedle mně leží asi dvoumetrový kajman, jenže malý vodouš se právě chystá k lovu a já kajmana nevnímám, i takové bylo fotografování v tropech.
Kajman brýlový (Caiman crocodilus) | Common Caiman, Autor: Michal Jirouš | PhotoNature.cz, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 8.0, Doba expozice: 1/800 s, ISO: 320, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 24. října 2009 18:17:12, Jižní Pantanal (Brazílie)
Ara zelenokřídlý (Ara chloroptera) | Red-and-green Macaw, Autor: Michal Jirouš | PhotoNature.cz, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: Canon EF 300mm f/2.8 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/800 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 390mm, Vytvořeno: 19. října 2009 08:11:26, Jižní Pantanal (Brazílie)
No, koukám, že jsem se zase pěkně rozepsal a pod tlakem čerstvých zkušeností a dojmů, se chaoticky pustil do dlouhého psaní. Každopádně jsem se snažil přiblížit Vám nelehký, za to krásný život fotografa tropické přírody, i takový může pro někoho být. Příště už konečně něco o tajemných zástupcích živočišné říše, krásného a tajemného Pantanalu.
Michal Jirouš | PhotoNature.cz 05.11.2009
Keywords: pantanal tropy tropický pantanal fotografování v tropech jaguár nandu