Sýček králičí, běžný obyvatel Pantanalu
Je to on, není to on, hurá, je to on. Dlouze jsem promlouval s naším stopařem Ailtonem, který mi jen tak mezi řečí povídá, uvidíš tady sovy, burrowing owl, jo a je jich tady spousta. V našem rozhoru jsem to snadno přešel, když najednou můj mozek hodně rychle přepnul ze stavu cestovní letargie, do stavu nejvyšší pohotovosti. Znovu se ptám, burrowing owl? Ailton se jen usmívá a kouká na mě, jako na zjevení. Občas jsou tyhle legrační situace opravdu hodně zajímavé, místní mají úplně jinou představu o našich preferencích, hlavně pokud jde o výběr místních druhů. Naprosto nemůžou pochopit, že mě až tolik nezajímá ten či onen druh, který je v jejich očích jedinečný a jen s pobavením se dívají, jak se člověk plazí za malou, a v jejich očích, obyčejnou sovou. Tak je to samozřejmě všude, kam přijedu a už jsem to začal pomalu chápat. Každopádně mi Ailton vysvětlil, že sýček králičí je běžný obyvatel severního Pantanalu, o čemž jsem se skutečně přesvědčil brzy na vlastní oči. Proč právě sýček králičí (Athene cunicularia)?. Odpověď je velmi snadná, je to jedna z mála denních sov, které se dají velmi dobře pozorovat a fotografovat během celého dne. Jedinou nevýhodou je, že sýček králičí (Athene cunicularia) loví až za soumraku a vyfotografovat ho s nějakou kořistí, je tak dílem naprosté náhody.

Sýček králičí (Athene cunicularia) | Burrowing Owl, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 9.0, Doba expozice: 1/1000 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 27. října 2009 18:01:12, Jižní Pantanal (Brazílie)

Sýček králičí (Athene cunicularia) | Burrowing Owl, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 9.0, Doba expozice: 1/1000 s, ISO: 250, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 17. října 2009 17:49:17, Severní Pantanal (Brazílie)

Sýček králičí (Athene cunicularia) | Burrowing Owl, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/800 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 22. října 2009 14:31:44, Jižní Pantanal (Brazílie)

Sýček králičí (Athene cunicularia) | Burrowing Owl, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 8.0, Doba expozice: 1/800 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 25. října 2009 10:41:12, Jižní Pantanal (Brazílie)

Sýček králičí, namáhavý lov v severním Pantanalu
Slunce praží jako o život, sice je zataženo, ale to horko je doslova pekelné. Nejen pekelné horko, ale především příšerná vlhkost, ta vlhkost, při které uděláte jen pár kroků, a vaše oblečení vypadá, jako když prošlo prádelnou. Blíží se třetí hodina odpolední a horko dává o sobě pořád vědět. Naléhám na Ailtona, aby mi ukázal, kde sýčci běžně žijí a kde se dají vidět. Vyrážíme kousek za kemp a opravdu, maličká a nenápadná sovička sedí pokojně na „svém“ oblíbeném místě a tím je bohužel pro mě, obyčejný dřevěný plot u zdejší farmy. Proč právě plot říkám si, ale během měsíčního putování Pantanalem, jsem prakticky nikde jinde sýčky neviděl, buď na plotech, nebo na zemi, ale o tom později. Co teď, neváhám a pomalu se začínám přibližovat k sýčkovi. Vzpomněl jsem si na vyprávění mých slovenských kamarádů, kteří mají zkušenosti z Floridy, kde všichni fotografují sýčky u místní knihovny, v městečku Cape Coral. Svoje zkušenosti pěkně popsal Ondra ve svém článku, „Sýček králičí, strážce knihovny“. Říkám si, to bude hodně snadné fotografování, ale jak už to tak bývá, moje plány na snadné fotografování vezmou rychle za své. Tady jsou sýčci opravdu plaší, a pokud nevlastníte dlouhý teleobjektiv, nebo neznáte tu správnou taktiku, nevyfotí zhola nic. Sýček králičí je opravdu malá sovička, která vyniká svými nápadně velkými žlutými kukadly. Jeden pohled do jejich očí a navždy propadnete jejich kouzlu. Takže nejdříve pečlivá obhlídka terénu, sýčci se zdržovali na stále stejném místě, což byla naše výhoda, bohužel byli velmi plašší a chtělo to velkou trpělivost a pár triků k jejich fotografování. Když to tak vezmu, tak jsem s nimi strávil opravdu hodně času, kdykoliv se blížilo krásné večerní světlo, okamžitě jsem vyrazil. Pomalu se přibližuji na dostřel, bohužel ani moje „osmikule“ nestačí, sýček sotva vyplnil malý kousek v hledáčku. Normálně bych použil kryt, tady by se hodil, ale bohužel do letadla nemůžu vzít vše. Takže jinak, sýčka králičího jsem vyplašil, ale za to jsem zjistil jeho další oblíbené místo na nedalekém keříku, kam létal ze svého oblíbeného místa na dřevěném plotu. Takhle to šlo snad celé odpoledne, běhal jsem jako smyslů zbavený od plotu ke keřům, kde se nakonec ukázalo, že sýčci mají pod keřem svojí velkou noru. Paráda, říkám si, třeba uvidím a nafotografuji mladé sýčky, bohužel tady jsem ještě štěstí neměl. Zkoušel jsem všechno možné, plazit se, přibližovat se pomalu a stále nic. Blížil se večer a já to pomalu vzdal, jenže celou noc jsem přemýšlel, že to přeci musí nějak jít, nejel jsem přes půl zeměkoule, abych si nepřivezl fotku malého a krásného sýčka králičího. Druhý den jsem se věnoval důkladnému pozorování hnízdní nory a začal studovat jejich denní rituály. Pořád jsem se přibližoval, velmi pomalu a tiše, až jsem se najednou ocitl v jejich těsné blízkosti. Zjistil jsem, že se sýček králičí v pravidelném intervalu otáčí o 180° a pečlivě pozoruje své okolí. Pokaždé, když se otočil, přišla moje chvíle, dva kroky dopředu a najednou jsem byl sotva pár metrů od nory. Takhle jsem se pomalu a jednoduše dostával k sýčkům skoro každý den, chtělo to jen pár hodin pozorování a trochu přemýšlení. Problém nastal při fotografování mláďat, na dlouhou vzdálenost jsem zjistil, že nora je plná a mladí sýčci už vykukují ven. Chtěl jsem u nich trávit co možná nejdelší dobu, bohužel čas našeho odjezdu se pomalu blížil a já se musel rozloučit, to jsem ale netušil, co za překvapení mě čeká v jižním Pantanalu.

Sýček králičí (Athene cunicularia) | Burrowing Owl, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 8.0, Doba expozice: 1/800 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 25. října 2009 16:59:11, Jižní Pantanal (Brazílie)

Sýček králičí (Athene cunicularia) | Burrowing Owl, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/800 s, ISO: 500, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 16. října 2009 16:34:17, Severní Pantanal (Brazílie)

Sýček králičí (Athene cunicularia) | Burrowing Owl, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 9.0, Doba expozice: 1/1000 s, ISO: 250, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 17. října 2009 17:41:16, Severní Pantanal (Brazílie)

Jižní Pantanal, ráj sýčků králičích
Po dlouhé a náročném přesunu přijíždíme na další ranč až pozdě večer, rychle do sebe naházíme dobré jídlo a hurá se trochu prospat. Ráno, ještě za soumraku, obhlížíme okolí, když najednou vykřiknu radostí. Sýček králičí se uhnízdil sotva pár metů od našeho ubytování a navíc se zdálo, že nejsou tak plašší, jako daleko na severu, náš průvodce opět nechápe moje nadšení. Celých 12 dlouhých dní, paráda, můžu se věnovat sýčkům, jak dlouho bude jen chtít. No nakonec se z toho vyklubalo jen několik hodin plazení a pár propocených košil, ale i tak se mi podařilo zjistit o jejich životě hodně zajímavých informací. Terén nabízel mnohem lepší možnost plazení a tak jsem si je mohl konečně nafotografovat trochu přirozeně, přímo u hnízdní nory, na písčité zemi. Po pár hodinách strávených se sýčky jsem si říkal, že bych hrozně rád vyfotografoval mladé, bohužel, to se ukázalo jako hodně složité a chvílemi jako nesplnitelné. Rodiče hlídají mladé tak intenzivně, že pokud jsem se jen přiblížil, z velké vzdálenosti okamžitě hlasitým pískáním varovali svoje potomky a mladí sýčci zmizeli beznadějně v hlubinách nory. Štěstí se na mně nakonec usmálo, i když na úkor ztráty jedné nory. V Pantanalu prší opravdu intenzivně, o tom jsem psal už minule, a mě zajímalo, jak to vlastně sýčci dělají, když tu takhle intenzivně prší. Příroda to má vymyšlené opravdu velmi dobře, sýček králičí si staví hnízdní noru vždy tak, aby nemohla být celá zaplavena a měla několik možných únikových vchodů a východů. Náš hnízdní pár měl takové vchody a východy dva. Po jednom opravdu deštivém dopoledni, se jeden vchod z hnízdní nory celý propadl a byl tak prakticky hermeticky uzavřen. Mladí tedy museli chtě nechtě ven a to bylo možné jen jedním východem. Co já strávil hodin u jejich nory a skoro se začal modlit, abych je mohl jen na chvíli spatřit, byl jsem už napůl sežraný komáry, pořád jsem to ale nevzdával. Rodiče se celý další den intenzivně snažili opravit druhý vchod do nory, protože i když bylo venku příšerné horko, slunce pálilo celý den, pokaždé když opouštěli noru, byli hodně mokří. Nora se jim podařila po brutální záplavě opravit opravdu rychle, a já měl zase smůlu, mladí ne a ne vykouknout ven. No nic, už jsem to vzdal a smířil se s tím, že mladé neuvidím a nevyfotím. To by ale nebyl Pantanal, aby mi nepřipravil jedno malé překvapení.

Sýček králičí (Athene cunicularia) | Burrowing Owl, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 6.3, Doba expozice: 1/500 s, ISO: 400, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 20. října 2009 17:11:36, Jižní Pantanal (Brazílie) Sýček králičí (Athene cunicularia) | Burrowing Owl, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 8.0, Doba expozice: 1/800 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 22. října 2009 14:19:24, Jižní Pantanal (Brazílie)

Sýček králičí (Athene cunicularia) | Burrowing Owl, Model: Canon EOS-5D Mark II, Objektiv: Canon EF 800mm f/5.6 L IS USM, Stativ: Gitzo GT5540LS + hlava RRS BH55, Clona: 7.1, Doba expozice: 1/800 s, ISO: 500, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Canon SpeedLite 580EX II + Visual Echoes FX3 Better Beamer , Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 800mm, Vytvořeno: 23. října 2009 16:46:12, Jižní Pantanal (Brazílie)

Mladí a neklidní, trpělivost se vyplácí
Trmácím se na autě už několik dní a pokaždé když seskočím ještě z jedoucího jeepu, abych zalehnul na zem a plazil se k fotografovanému objektu, prožívám znovu a znovu ten blažený pocit, pro který jsem ochoten cestovat přes polovinu naší zeměkoule. Kolena mi sice už neslouží jako za mlada, ale jiná šance tu není, pokud chci něco vyfotografovat, musím moje tělo něco vydržet. Náš jeep se pomalu plouží směrem k ranči a moje nálada není zrovna růžová, pořád jsme ještě neviděli tapíra a to už po něm pátráme několik beznadějných dní. Nevadí, Pantanal pro nás připravil docela jinou podívanou. Lenka si všimla velké hnízdní nory blízko plotu, ze které vykukovali tři mladí sýčkové. Neváháme, rychle seskakujeme z jeepu a zkoušíme se přiblížit, bohužel nás velmi rychle spatří a beznadějně mizí v hluboké noře. Po zkušenostech, které jsem si tvrdě získla u našeho ubytování, vydávám se pomalu k jeepu a rychle to vzdávám. Naštěstí Lenka se rozhodla, že se pokusíme u hnízdní nory chvíli počkat, co kdyby náhodu a tak znovu na zem a čekat. Moc šancí jsem tomu nedával, ale jeden důležitý faktor přeci jen rozhodl. Rodiče nikde v dosahu, velká výhoda pro nás. Navíc se nora nacházela mimo zátopovou oblast a měla tedy pouze jeden vchod a zároveň východ. Rychle zaleháme na zem, jen pár metrů od hnízdní nory a čekáme. Za chvíli mám košili úplně mokrou, bolí mě za krkem a hlavně jsem si nevšiml, že ležím v mraveništi. Naštěstí jsem celkem dobře zabalený do vojenského goretexu a tak mi zatím mravenci nevadí. Jak jsem se dozvěděl od naší krásné průvodkyně Carol, která vystudovala biologii na univerzitě v Sao Paolu a provádí turisty v Pantanalu, tak je důležité, pohybovat se v blízkosti nory velmi pomalu a omezit dupání. Sýčci jsou velmi citlivý na vibrace a velmi dobře o vás tak ví. Stačilo mi asi třicet minut, já už to chtěl několikrát vzdát, ale naštěstí Lenka vydržela a mladí sýčci se konečně ukázali. Jaká to slast, postupně se všichni tři vydávají mimo bezpečí své hnízdní nory a fotografické orgie můžou začít. Jedinou nevýhodou bylo, že se nedal použít blesk a nebylo se prakticky možné moc hýbat, proto mám většinu fotografií pouze z jediného úhlu. Je to daň, kterou jsem velice rád zaplatil za těch několik málo minut strávených ve společnosti mladých sýčků.

Co se povedlo a na co si musím ještě počkat
Se sýčky jsem strávil nakonec opravdu spoustu hodin, poznal jsem jejich život, nafotil je z různých úhlů, ale jediné mi zatím zůstalo skryto. Zkoušel jsem je navštěvovat v jakoukoliv denní hodinu a zajímal jsem se o způsob stravování a krmení mladých. Moc jsem si přál vyfotit sýčky při krmení, nebo alespoň při hodování, ale tohle mi zatím zůstalo opravdu skryto. Dozvěděl jsem se od místního biologa a průvodce, že je to velmi těžké a sýčci většinou krmí svoje mladé v bezpečí hnízdní nory a sami se vydávají na lov pozdě za soumraku, nebo velmi brzy ráno. Rozhodně jsem se sýčky ještě neskončil a příští rok se pokusím objevit další tajemství z jejich života, rozhodně ty chvíle strávené v jejich společnosti stojí za to.

Michal Jirouš | PhotoNature.cz 11.11.2009

Article comments