Kostolná pri Dunaji, ráj divokých koček
Cestování za divokými kočkami jsem letos absolvoval několikrát, ale většinou bez valného výsledku. Na první cestu jsem nalákal kamaráda Vaška, kdy byla možnost fotografovat malého tygříka ussurijského. Bohužel po 400km dlouhé cestě nám majitelka oznámila, že se tygříci necítí dobře a ven na fotografování je vzít nemůže. Zklamaně odjíždíme domů, ale naše úmysly fotografovat divoké kočky stále ještě neopouští naše hlavy. Před týdnem, kdy jsem plánoval naši narozeninovou cestu na Moravu, jsem ani nepomyslel, že bychom se mohli zastavit na Slovensku a pokusit tak znovu naše štěstí. Kamarád Jirka nám poslal odkaz i s telefonickým kontaktem na majitele lvů, které by bylo možné případně fotografovat. Bylo rozhodnuto, v neděli po obědě vyrážíme na Slovensko fotografovat mladé tygry.

Čekání na večerní světlo
Cesta byla celkem příjemná, Vašek jako zkušený řidič a Radek jako zkušený bavič se opět naplno projevili, jako ti správní cestovatelé do nepohodlí rozpáleného dne. Krásné počasí dávalo tušit, že bychom konečně snad mohli mít i nějaké to štěstí. Všichni si přáli krásné večerní světlo, při kterém bychom mohli spřádat naše šílené plány na fotografování mladých lvů. Naštěstí nás naše vlastní fantazie trochu brzdila, protože jsme si včas uvědomili, že lvi nejsou cvičení psi. Na místo jsme dorazili poměrně brzy a tak byl opravdu čas všechno si společně probrat, vymyslet a popřípadě změnit. Přivítal nás velmi příjemný člověk, majitel lvů Michal. Mám velmi rád takové svérázné lidi, kteří jsou ochotni se s veškerou vervou a velkým rizikem pustit do podobného podniku. Z Michala přímo čiší láska ke svým mazlíčkům, kterou jim projevuje téměř na každém kroku, a musím se přiznat, že mu v určitých věcech velmi závidím. Levíci, jak jim Michal po slovesku hovorí, jsou skutečně nádherní a opravdu velmi fotogeničtí. Michal nám ochotně všechno vysvětlil a jen s hrůzou si vyslechl naše přání a požadavky na fotografování.

Fotografování levíků, aneb jak na to
Lev je v přírodě opravdu krásné a majestátní zvíře, proto jsem měl trochu obavu, jak budou naše lvíčata spolupracovat při fotografování. Už teď musím prozradit, že opravdu velmi ochotně. Společně při čekání na večerní světlo nám Michal vysvětlil a prozradil všechny jeho plány do budoucna o tom, jak na Slovensku vybuduje opravdový kus pravé a nefalšované Afriky. Konečně někdo, kdo při chovu takto vzácných šelem trochu přemýšlí. Jeho obrovské výběhy by mu mohla závidět nejedna zoologická zahrada u nás. Žádné malé a uzavřené klece, kde zvíře doslova jen přežívá, ale krásný kus půdy uzpůsobený k chovu divokých koček. Pokud se Michalovi podaří vybudovat alespoň z poloviny celý výběh, tak jak si přeje, potom se máme opravdu na co těšit. A jak že se to vlastně fotografují lvi? Žádná věda to opravdu není, stačí si počkat na ten správný úhel a světlo a nechat lvům svůj vlastní prostor k pohybu a mačkat vesele spoušť. Byla to opravdu velká legrace pohybovat se ve společnosti králů africké přírody. Chvílemi jsme byli svědky probuzení jejich přirozených instinktů. Občas se krčili v trávě, plazili se zákeřně za našimi zády, a když to nejméně člověk čekal, měl záhy mladé 50 kilogramové lvíče na zádech. Pro návštěvu doporučuji staré a nepotřebné oblečení, které můžete bez obav a výčitků obětovat těmhle krasavcům.

Nabídka fotografování lvů, reklama za pomoci králů divočiny na dosah
Michal mě poprosil, abych zveřejnil jeho kontaktní údaje a zároveň nabídl jeho miláčky k reklamním a fotografickým účelům. Pokud máte zájem si nafotografovat živé legendy afrických plání, máte jedinečnou možnost zajet kousek od Bratislavy do Kostolné a seznámit se s Michalem. Michal je ochoten propůjčit své miláčky nejenom k fotografování, ale i k filmování reklamy. Dokonce společně uvažujeme o pořádání jakýchsi fotografických víkendů u nás v Čechách, ale o tom až později, nechte se překvapit.

Kontakty:

Michala Prášek +4211949595258, dark.grief@seznam.cz, GPS 48°10'12.30"N 17°26'54.90"E

Michal Jirouš | PhotoNature.cz 07.08.2010

Article comments