27.02.2011

Arches, národní park plný skalních oblouků

Jedním z hlavních důvodů, proč jsem se vydal na západ USA, byl národní park Arches. Země plná neuvěřitelných skalních oblouků, z nichž většina dominuje okolní krajině. Skalní oblouky patří mezi nejzajímavější dominanty celého parku a vděčné téma pro každého fotografa.

NP_Arches_08 North Window | Autor: Michal Jirouš | PhotoNature.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 16-35mm f/2.8 L II USM, Stativ: Gitzo GT3541LS + hlava RRS BH55, Clona: 13, Doba expozice: 30s ISO: 100, Kompenzace expozice: Manual MODE, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 18mm, Vytvořeno: 7. prosince 2010 18:35:05, NP Arches (Utah) NP_Arches_11 North Window | Autor: Michal Jirouš | PhotoNature.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 16-35mm f/2.8 L II USM, Stativ: Gitzo GT3541LS + hlava RRS BH55, Clona: 18, Doba expozice: 30s ISO: 50, Kompenzace expozice: Manual MODE, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 23mm, Vytvořeno: 5. prosince 2010 07:26:40, NP Arches (Utah) NP_Arches_12 Turret Arch | Autor: Michal Jirouš | PhotoNature.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 16-35mm f/2.8 L II USM, Stativ: Gitzo GT3541LS + hlava RRS BH55, Clona: 22, Doba expozice: 1s ISO: 100, Kompenzace expozice: Manual MODE, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 18mm, Vytvořeno: 7. prosince 2010 17:49:10, NP Arches (Utah)

Turret Arch, strážce skalních oblouků
Pomalu pokračujeme směrem k jedné z nejznámější dominantě celého parku, Turret Arch. Obdivuhodný skalní útvar ve tvaru věže, doplněný o malý oblouk. Krásné odpolední světlo maluje celé okolí do teplých barev a já s plnou polní uháním směrem nahoru. Tak jak je to v Americe obvyklé, u každé přírodní památky se dá pohodlně zastavit autem. Batoh rychle na záda, hlavně nic nezapomenout, protože slunce už pomalu klesá dolů a nebude čas se vracet. Uháníme směrem nahoru k North and South Windows, odkud je nejlepší výhled na Turret Arch. Naším cílem je pokusit se vyfotografovat zapadající slunce, které těsně mine Turret Arch a vytvoří zajímavou kulisu. Štěstí máme pouze z poloviny, park nám nabízí úžasný západ slunce, bohužel pro nás s vymetenou oblohou, bez jediného mráčku. Všechny mraky se bohužel koncentrovaly na druhé straně, což věštilo zajímavou podívanou krátce po úplném západu slunce.

Foto

Skalní oblouky v západu slunce
Slunce už pomalu olizuje horizont a tak se pokoušíme rychle přesunout směrem ke skalnímu oblouku North Window, kde tušíme zajímavou večerní podívanou. Většinou se odtud fotografuje jeden z nejznámějších pohledů na Turret Arch, skrze velké severní okno, ale o tom až později. Člověk si uvědomuje svojí nicotu, když hledí na velký skalní oblouk, který vytvářela příroda po mnoho miliónů let. Vychutnáváme si poslední paprsky slunce a náš zrak se pomalu upíná na rozžhavenou oblohu kousek od nás. Snažím se postavit přímo směrem k severnímu oknu, ale rychle zjišťuji, že můj objektiv není dostatečně širokoúhlý. Musím chtě nechtě pár kroků dozadu, aby zamýšlená kompozice vyšla. Stačí chvíli počkat a obloha začíná doslova vřít a hýřit všemi možnými barvami. Na výslednou fotografii je příliš málo času, a tak nesmím otálet. Krásně zbarvená obloha se vytratí stejně rychle, jak se před malou chvílí objevila.

NP_Arches_06 South Window | Autor: Michal Jirouš | PhotoNature.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 16-35mm f/2.8 L II USM, Stativ: Gitzo GT3541LS + hlava RRS BH55, Clona: 18, Doba expozice: 1/15s ISO: 100, Kompenzace expozice: Manual MODE, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 35mm, Vytvořeno: 7. prosince 2010 18:28:14, NP Arches (Utah)

North and South Window, ranní čekání na světlo
Hrozně moc jsem toužil po fotografii, kterou sice vlastní každý fotograf západu Spojených států, ale kdo by odolal. Dnes již klasika v podobě pohledu skrze severní okno na Turret Arch, je skutečně neodolatelnou výzvou. Nejvíce mě mrzelo, že nenapadlo dostatek sněhu, který by celou atmosféru umocnil. Sníh jsem si nakonec užil v dostatečné míře až v Bryce Canyonu, ale o tom až někdy jindy. Vstáváme velmi brzy, chceme zažít východ slunce a zaznamenat obvyklé růžové peklo, které jsem si za těch pár týdnů natolik oblíbil, že ho chci mít na každé fotografii. Obě skalní okna se nacházejí sotva pár set metrů od nejbližšího parkoviště, takže není potřeba pospíchat. Tak jako každý den jsme tady první a úplně sami. Zima je strašná, proto ještě chvíli sedíme v autě a zahříváme se teplým čajem. Bohužel předpověď pro tento den není vůbec příznivá, ale přesto musíme riskovat, moc dní nám tady už nezbývá a lákadel je příliš mnoho. Obloha se začíná pomalu měnit a je čas opustit auto. Za chvíli se blíží další ranní návštěvník a je čas vydat se nahoru ke skalním obloukům. Jdeme klidným tempem nahoru, abychom se zahřáli, bohužel pro sán, to byla zásadní chyba. Onen návštěvník byl místní znalec, který nás předběhl takovou rychlostí, že jsem se nestačil divit. Nějak jsem nechápal, proč tolik pospíchá, času před svítáním je poměrně hodně a obrovský skalní oblouk je natolik velký, že se tam tři lidé v poklidu vejdou. Další omyl, který jsem záhy pochopil, když jsem se vyšplhal nahoru. Přímo za severním oknem se nachází jedinečné vyvýšené místo, odkud je možné naprosto ideálně fotografovat onen krásný pohled skrze okno směrem k Turret Arch. Skalní převis je příliš malý a vejde se na něj prakticky jeden fotograf, při troše dobré vůle možná dva. Měl jsem vztek, že jsme nahoře nebyli první, ale nakonec nám Steve vysvětlil, proč nás předběhl a proč tolik pospíchal. Byl to jeho poslední den tady v parku a potom se musel vrátit do práce. Nevadí, jako správný Američan nám uvolnil malé místečko, abychom mohli také fotografovat. Začíná svítání a bohužel pro nás se předpověď počasí zcela potvrdila. Žádné barevné svítání, jen husté černé dešťové mraky. Napadlo mě, což takhle použít dlouhý čas v kombinaci s černobílou fotografií. Výsledek mě velmi mile překvapil a s pocitem uspokojení z fotografování, se vracíme po pár hodinách na kvalitní americkou snídani. Po krátké strategické poradě se domlouváme, že pokud vyjde počasí, tak si celou akci zopakujeme. Přeci jen ta růžová obloha nám nedá spát, a proto druhý den vstáváme opět ve 4 hodiny ráno s nadějí, že počasí k nám bude milosrdnější. Tentokráte nic nesmíme podcenit a ještě za tmy musíme vyrazit nahoru, abychom byli na skalní římse jako první. Nakonec si uvědomíme, že už je všední den a nikdo nepřijde, jsme tady opět úplně sami. Počasí nám přeje a za malou chvíli se objevuje na krátko krásně růžová obloha.

NP_Arches_10 North Window | Autor: Michal Jirouš | PhotoNature.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 16-35mm f/2.8 L II USM, Stativ: Gitzo GT3541LS + hlava RRS BH55, Clona: 10, Doba expozice: 8s ISO: 100, Kompenzace expozice: Manual MODE, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 20mm, Vytvořeno: 6. prosince 2010 07:19:17, NP Arches (Utah)

Splněno, další z malých snů, který jsem před cestou do Ameriky měl, se právě naplnil. Nasazuji si sluchátka, protože mi fouká silný studený vítr do uší a pomalu se nořím do světa své oblíbené hudby. Jarda jen nevěřícně kroutí hlavou, když na jednom z nejkrásnějších míst v Americe stojíme úplně sami a já si nahlas zpívám svoje oblíbené cajdáky. Každý, kdo se mnou někde fotografoval, tak určitě ví, o čem to mluvím. Není se čemu divit, už dva týdny je náš život pořád stejně stereotypní. Ráno brzy musíme vstávat a rychle někam fotografovat, pak tučné a hodnotné jídlo, které musí zpravidla vydržet celý zbytek dne. Po obědě se vydáváme hledat další úžasná místa v blízkém okolí, abychom byli na večer znovu připraveni fotografovat. Národní park Arches patří mezi nejkrásnější parky Ameriky, proto jsme tady strávili tolik času. Příště se vydáme na jedno z míst, které na nás dýchlo skutečnou magií a přírodním kouzlem, vydáme se totiž společně k jednomu z magických míst národní parku Arches, Delicate Arch.

NP_Arches_09 Turret Arch | Autor: Michal Jirouš | PhotoNature.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: Canon EF 16-35mm f/2.8 L II USM, Stativ: Gitzo GT3541LS + hlava RRS BH55, Clona: 22, Doba expozice: 1s ISO: 100, Kompenzace expozice: Manual MODE, Ohnisková vzdálenost (EQ35mm): 18mm, Vytvořeno: 7. prosince 2010 17:47:03, NP Arches (Utah)

Související články:

Michal Jirouš | PhotoNature.cz 27.02.2011

Categories: Landscape | 27.02.2011
Facebook Twitter Google+ Linkuj Google Digg Delicious




Article comments

08.03.2011 (18:36)

Jirka: Já taky ty kýče můžu ;-)

08.03.2011 (18:36)

Lucie Smíšková: Ahoj Lucko, tak to jsem moc rád a musím se přiznat, že jsem z toho měl trochu strach, ale nakonec se nezdál zase tak veliký ;-)

08.03.2011 (18:35)

Jan Holý: Honzo, přesně to samé i já, když jsem prvně uviděl Delicate, tak jsem úžasem málem oněmněl, což se u mě jen tak nevidí :-D

08.03.2011 (18:34)

Dave: Díkec kámo.

06.03.2011 (09:30)

Tvoje fotky z Ameriky patří k tomu nejlepšímu, co je u nás k vidění. Já prostě tyhle barvičky můžu a i když jde většinou o kýče jako prase, tak se mi to líbí. Ahoj Jirka

28.02.2011 (06:41)

Musím tě pochválit Michale, máš neuvěřitelně krásné fotky. Obraz mi došel a už visí na čestném místě, ještě jednou děkuji. Mě se líbí 1 a 5, ty jsou opravdu moc hezké. Ahoj Luca

27.02.2011 (16:54)

Ahoj Michale, loňský rok jsem byl s manželkou v USA a musím potvrdit pravdu, že národní park Arches patří mězi nejkrásnější parky Ameriky. Když jsem se vyšplhal nahoru k Delicate arch tak jsem úžasem málem spadnul dolů. Máš moc krásné fotografie a připoměl jsi nám společnou cestu. Ahoj Honza a Hanka.

27.02.2011 (10:59)

ty prvni dve sou supr!



Add comment:
Name: *
E-mail: 
Text: *
:-) ;-) :-D :-P :nuts: :cool: :blink: :wacko: :-/ :-| :-( :,( :mad:
Written left    chars.
Antispam. How much is two times three? *