Když se podaří, co se dařit má
Není větší odměny pro fotografa přírody, než kterou mu dává barevná podzimní příroda. Když jsem připravoval v létě podzimní kurzy fotografování, tajně jsem doufal, že by nám mohla příroda poskytnout alespoň jeden krásný podzimní víkend, abychom si mohli vychutnat všechny ty krásné barvy podzimu v její nekonečné náruči. Jak dnes někdo trefně poznamenal, tak musím být pravděpodobně dítkem paní štěstěny, protože počasí nám už podruhé skutečně mimořádně přálo. Naplánovat kurz fotografování půl roku dopředu není vůbec snadné, slibovat někomu krásné podzimní barvy je opravdu poněkud ošemetné. Jsem opravdu rád, že nám příroda ukázala svoji vlídnější tvář a nám se nakonec podařilo vytvořit poutavé podzimní fotografie.

Větře, větře, větříčku
Poručit dešti a slunci pomalu už zvládáme, ale poručit větru, to prozatím ještě neumíme. Trocha rouhání přeci nemůže uškodit, říkám si před dalším víkendem. Možná je to nakonec dobře, přeci nemůžeme mít všechno, tak jednoduché to opravdu není. Silný vítr byl jedinou víkendovou překážkou, které dokázala pocuchat nejenom naše vlasy, ale také notně zabrnkat na nervy. Přimět létat dravce v silném větru je opravdu heroický výkon a velký obdiv patří Honzovi a Helence, kteří se pro úspěch dalšího kurzu snažili udělat maximum. Na druhou stranu, proč právě ten silný vítr nevyužít v náš prospěch, říkám si chvílemi bezradně. Vždyť přeci pohybující se pozadí při současném využití dlouhého času má bezesporu určité kouzlo, tak tedy, pojďme na to.

Hrátky v protisvětle, aneb základní kámen úrazu
Využít zajímavého protisvětla a nutit účastníky zájezdu, kteří podobné kousky nikdy nezkoušeli, k tomu, aby vyfotili letícího výra v protisvětle, to už je opravdu pořádný oříšek. Snad mi to nebudou mít ostatní za zlé, ale proč právě nezkusit to nejtěžší, s čím se mnozí ve svém fotografickém životě setkali? Velmi mě baví na kurzech vymýšlet složité a tak trochu jiné věci, které budou všechny účastníky nutit o výsledné fotografii alespoň trochu přemýšlet. Fotografovat nudně sedícího dravce zvládne po chvíli prakticky každý, když ale přidáte složité expoziční podmínky a někdy i protisvětlo, potom je hnedle o zábavu postaráno.

Létající obři a trpaslíci
Většina účastníků fotografických kurzů se nejvíce těší na ostrý test svých dovedností v době, kdy se majestátně vznese do oblak první letící dravec, nebo dokonce sova. Potom začínají vzduchem létat všemožné peprné nadávky a někdy dokonce i technika. Takže pěkně od začátku, nastavit všechno v klidu, pekelně se soustředit, vyztužit paže a jde se na věc, od toho jste přeci tady. Fotografovat letící dravce není pro začátečníka vůbec snadné, ale je to právě to zanícené odhodlání, které slaví na konci velký úspěch. Pokud se každý začátečník popere se svojí technikou, potom má z poloviny vyhráno. Vhodným výběrem krásného místa v kombinaci s nějakou menší radou, si každý mohl domů odvézt nějaký ten obrázek letícího dravce.

Chtěl bych všem moc poděkovat za skvělou společnost, kterou jste mi všichni dělali o víkendu, a pevně doufám, že jsem vám všem pomohl odhalit některá temná zákoutí problematiky fotografování. Jsem moc rád, že se začínají na mých kurzech objevovat zástupkyně něžného pohlaví, které vnesou do celé skupinky fotografujících bláznů jistý půvab a trochu té ženské pohody a nadhledu.

Další podobné hrátky s dravci se chystáme podniknout v lednu, pokud máte zájem se zúčastnit extrémního fotografického kurzu na sněhu, neváhejte mě prosím kontaktovat.

Michal Jirouš | PhotoNature.cz 01.11.2010

Komentáře k článku