Prima parta, setkání po dlouhé době
Setkání to bylo velice milé, jsem rád, že jsem se potkal s kamarády, které jsem dlouhou dobu neviděl. Míra byl opět ve své rozverné náladě, Martin si musel určitě něco šlehnout a místní gang Habalů, ten je i skrze probdělou noc vždy připraven. Po krátké instruktáži nám už nic nebránilo vrhnout se na fotografování. Nejprve jsme probrali techniku, cesty a zážitky, projeli pár nových přírůstků v telefonech, Míra předvedl téměř božské barvy v novém Samsungu a hurá do rozpálené pískovny.

Horký písek a spálený obličej
Pouštní zvířátka se fotografují nejlépe na písku a v opravdovém pařáku. Naštěstí jsme začali poměrně brzy ráno, a tak nebyla pískovna ještě tolik rozpálená, nicméně slunce i přesto svítilo tak intenzivně, jako by chtělo dohnat všechny chmurné dny, že jsem si pěkně připálil ten svůj typicky germánský obličej. Typická australská poušť, kterou na podzim snad konečně poznám na vlastní oči, se proměnila stará pískovna, kde jsme fotografovali několik zástupců plazů, zejména gekony. Výhoda byla, že se gekoni nestačili prohřát, tak jsme je nemuseli nahánět po celé pískovně. Všichni celkem trpělivě pózovali a snášeli chvilková příkoří nadržených fotografů. Pravdou je, že jim teplo a slunce dělalo dobře, takže jim pózování nedělalo problém. Konečně jsem si pořádně odzkoušel nastavení nového blesku spojeného na dálku za pomoci rádiového řízeného transmiteru.

Tmavý les, krásný rybník a tropické žáby
Jediné lákadlo, na které jsem se těšil, byly tropické žabky. Bohužel v přírodě nebyl čas se příliš věnovat žabkám a popravdě jsem jich při mých toulkách moc nepotkal, takže jsem si to chtěl vynahradit o víkendu. Kluci připravili improvizované stanoviště, kde dokonce poměrně intenzivně pršelo, takže jsme si dovolili navodit tu správnou tropickou atmosféru. K dokonalosti a vysněným snímkům to mělo poměrně daleko, nicméně pár fotografií se povedlo. Žabky poměrně ochotně pózovaly, takže se všichni mohli pěkně vyřádit. Vzpomínám si, jak na této akci vznikla velmi pěkná fotografie Petra Krejzla, se kterou se dostal do finále soutěže Sony World Photo Awards. Nakonec i na podobných akcí se dají vytvořit poutavé, a někdy i výjimečné fotografie, které zaujmou široké publikum, takže bravo Petře. Zbytek odpoledne jsme se věnovali

Na podobných setkáních se mi líbí celkově atmosféra, šílené nápady protagonistů a celkově pohodové přátelské prostředí. Setkání s kamarády, které jsem dlouhou dobu neviděl, jistě potěší, konečně se dá promluvit trochu osobně, než jen skrze Facebook a emaily. Kluci a holky díky, už se moc těším na další podobnou akci, kde si užijeme trochu toho nebezpečí.

Michal Jirouš | PhotoNature.cz 18.6.2013

Komentáře k článku